Hinduismus

Historie
Hinduismus je velký nábožensko-filozofický systém, který vznikl ve starověké Indii v 15. století př.n.l. Vytvořily ho indoevropské kmeny Árjů, které přišly do Indie pravděpodobně z území dnešního Turecka. Hinduismus se vyvinul z původního védského náboženství - zaměřovalo se na uctívání přírodních sil jako oheň, vítr, apod.

Hinduismus má několik základních svatých knih. Nejdůležitější jsou Védy, které vznikaly kolem 1500 – 1000 př.n.l.Dělí se na čtyři spisy: Rgvéd, Sáma véd, Jadžurvéd a Atharvavéd. Védy obsahují filosofický základ hinduismu.
celý článek

Od 3.stol.př.n.l. začal být hinduismus zatlačován buddhismem, který byl v té době filozoficky plodnější a lépe odpovídal politické a sociální situaci. Teprve po tisíci letech přinesl velké oživení hinduismu geniální filozof Šankara. Kolem roku 800 přepracoval jeden z klasických směrů, tzv. védántu. Šankara především rozvinul starou upanišádovou teorii o jednotě lidské duše s univerzální duší vesmíru. Indičtí filozofové věřili, že člověk se na tomto světě může zbavit utrpení jen tím, že postupně překoná pouta, jimiž ho tělesné smysly vážou k okolnímu světu. Došlo to dokonce tak daleko, že mnozí učenci prohlašovali hmotný svět za pouhou iluzi ( mája ), z níž se člověk musí probudit.

V co věří??

Hinduismus věří v cyklus reinkarnací. Podle toho, žije každý jedinec několikrát. Duše, která je nesmrtelná, se po smrti převtělí do jiného těla - člověka, zvířete, rostliny. Podle skutků, které v předchozím životě udělal – to se nazývá Karmanový zákon neboli Karma. Cílem je vysvobození z těchto cyklů – mókša, tj. spojení Áthmanu (Já) s Bráhmanem. K tomu vede několik cest:
1.Poznání a meditace (jóga)
2.Vykonávat svoje povinnosti a neulpívat na nich
3.Cesta oddání a láskyplné služby bohu a další.

Hinduismus má spoustu bohů, kteří se všemožně převtělují. Nejznámnější bohové jsou Brahma-stvořitel světa, Višnu-udržovatel světa a Šiva-ničitel světa. Bohové se postupně mění a přibývají. Hinduisté mají pro každou příležitost některého z tisíce bohů.
Hinduistou se člověk nestává, ale rodí. Není možné se této víry vzdát. Každý se narodí do jedné ze 4 varn, která obsahuje několik kast, ale postupem času 4 hlavní varny a 4 hlavní kasty splynou. Nejvyšší varna -kasta jsou Bráhmani – kněží, studující svaté texty. Níže jsou kšatriové – bojovníci, do této kasty patří i vládci, ještě níž jsou vajšiové – obchodníci. Dále pak šúdrové – služebníci. Úplně nejníže jsou nedotknutelní – to jsou např. cizinci. Systém kast je oficiálně zakázaný od r. 1947, ale běžně se praktikuje. Sňatky jsou přípustné pouze uvnitř jedné kasty.
Život hinduisty
Po narození je představen bohům. Při té příležitosti navštíví rodinu Guru a vloží do úst kojence medovou kaši politou máslem. 10.den je dítě pojmenováno. Ve 4 letech dítěti vyholí hlavu a jeho vlasy obětují rodinným bohům. Nové vlasy budou znamením nového života. Chlapci z rodin, které patří do jedné ze tří prvních kast, se mezi 7. a 10. Rokem podrobují obřadům zasvěcení, kterým se začlení do kasty. Guru, kterého vybral otec, ovine malému hindovi pravou paži a hlavu posvátnou šňůrou na znamení, že od nynějška je dvakrát narozený. Od 8 let by ho měl vychovávat Guru. Od 18 let je to „hospodář“, který se stará se o rodinu a měl by mít syna. Manželský obřad trvá několik dní. Manželka do svého nového obydlí přináší domácí oheň, usedá na červenou hovězí kůži a potom se s manželem podělí o obětní jídlo. Povinnost ženatého muže je zplodit syny a vykonávat domácí náboženské obřady. Poté, co nejstarší syn syn dospěje, by se měl věnovat duchovním činnostem . Pak se věnuje očištění své duše, žije jako poutník.
Veškeré dění v životě hindů má posvátný charakter. Vyberou si boha a svobodně ho vyznávají. Světí svátky a účastní se poutí, aby se přiblížili bohu a získali dokonalejší reinkarnaci. V každém domě je oltář u kterého se modlí při svítání a západu Slunce. Do chrámu, který je v každé čtvrti nebo vesnici, chodí navštěvovat bohy, nosí jim obětní dary nebo naslouchají čtení véd. Kněz každý den boha“probudí“ a předloží mu dary , aby s ní byl zadobře.
Svátky mají v jednotlivých oblastech Indie nejrůznější podoby. Často jsou připomínkou příběhů velkých epopejí Mahábhárata a Rámájana. V listopadu - prosinci se na severu země slaví svátek Nového roku Díválí nebo též svátek světel. Za okny domů, kolem chrámů a před sochami se zapalují olejové lampičky a na počest boha Višnua se pořádá ohňostroj. Svátek Holí v únoru - březnu oslavuje příchod jara. Tento veselý svátek je zasvěcen bohu lásky Kámovi. V ulicích proudí zástupy, zapalují se světla radosti a na znamení vesny se věřící polévají obarvenou vodou a posypávají červeným práškem. Při procesích z chrámu vyjíždějí vozy s obrovskými sochami božstva a opět se tam vracejí. Většina svátků končí očistnou koupelí božstev, při které je bůh zbaven všeho nečistého, co vzešlo od lidí. Nejdůležitější poutní místo je asi město Varánásí u řeky Gangy. Sem chodí hindové omývat své hříchy, protože věří, že řeka pramenila v nebi a je schopna očistit je od hříchů. Důležitá je také řeka Brahmaputra. Jako poutní místo využívají také Kathmánské údolí v Nepálu.

Vesmírné cykly
- jednotkou je juga (=věk), postupně se zhoršují.
1. Krta - juga (= zlatý věk) - nejdelší - svět stojí pevně na čtyřech pilířích.
2. Tréta - juga(= stříbrný věk) - kratší - svět stojí už jen na třech pilířích.
3. Dváparajuga (=přichází napětí) - oběvuje se zlo - svět stojí ještě na dvou pilířích.
4. Kalijuga (=temný věk) - špatný věk - už jen jeden pilíř.
Kalijuga je náš věk. Trvá 432 000 let a začal bitvou na Kurském poli (5000 - 2000 př.), která je popsána v Mahábharátě (bharáta= Indové) - bitva Indů mezi sebou. Svět se znovu rodí a zaniká.


Zajímavosti:

V Čechách se podle posledního sčítání lidu hlásí k hinduismu 767 lidí.


autor:antiadmin